František Vilím
- Počet článků 15
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1117x
Seznam rubrik
František Vilím
Dluhová krize? Nebo bezprávní a podvodná manipulace s měnou?
V současnosti adventu roku 2011 se obrovská mediální bitva o duši čtenáře soustředila na rozpad EU kvůli dluhové krizi. Mistři dezinterpretace, ze kterých by měl určitě radost jistý ministr propagandy údajně tisícileté říše, popisují ekonomické problémy jako důsledek jakési záhadné “dluhové krize” . Záhadné proto, že není jaksi mimochodem popisováno jak vznikla a proč.Proto, abychom osvětlili scénu této mediální bitvy s fiktivním nepřítelem, si musíme stanovit východiska.
František Vilím
Zvýšení daní a snížení pracovní doby?
To má být úžasný lék na "krizi". Nevím, zda si dělají mocní legraci nebo jen zkouší lhát a testovat hloupost a lhostejnost ovládaných. Lidí jim to asi zobají z rukou.
František Vilím
Zachraňte tygra
Česká televize uvedla dokument "Zachraňte tygra".Je to učebnicový doklad, jak různé násilné zásahy demokratických a tedy kolébek socialistický vlád a hlavně nepředpokládané společenské jevy způsobené předchozími vládními zásahy (exogenní domácí či zahraniční instituce) a endogenními institucemi, které v dané oblasti historicky vznikly z běžných zvyků obyvatel situaci nakonec zhorší.
František Vilím
Německo stále pokrokové
Plody Kanta a Hegela zase zlověstně dozrávají. Mocní mezi Němci nechtějí vyrábět energii z jádra. Fakta a osudy mnoha lidí je nezajímají.
František Vilím
Propozice nové ústavy
Jak z pasti, do které jsme se dostali? Každý náš krok bez poznání nás stále hlouběji stahuje na dno. Přemýšlel jsem o tom a předkládám nějaké body k úvahám a zohlednění při našem jednání.
František Vilím
Kalkulační chaos a zdravotnictví
Uvedu z mé korespondence, tentokráte to bylo s ředitelem nemocnice, člena vědecké rady VŠE. Přesto mi napsa totol: "Já považuji naše zdravotnictví za socialistický skansen. Je třeba ho přebudovat,ale nelze tak radikálně, protože přece jen se jedná nejen o peníze,ale i o zdraví.".Z toho jsem byl opravdu zmaten. Ale taková je realita úrovně našeho ekonomického myšlení. To slůvka "tak radikální" označují opravdu pro lidí něco nepředstavitelného:zrušení povinné zdravotního daně. Pojištění to není, neboť se velikost platby neodvíjí podle rizik a potřeb zájemce o pojištění, ale podle příjmu.
František Vilím
Jak na státní dluh?
Psal jsem, proč nekupovat státní dluhopisy. Další otázka je, jaké stanovisko máme zaujmout k řešení problému státního dluhu.
František Vilím
Státní dluhopisy? Nekupovat!
Možná se ptáte na důvod, proč se dluhopisy nemají kupovat. Jednoduše řečeno, kupujete si budoucí podíl na ruinování ekonomiky. I vaše nominální „zisky“ s vyššího úroku nakonec nezískáte zisk ale utržíte ztrátu.
František Vilím
Malá úvaha o listopadu 89
Blíží se opět výročí od události, která spustila veliké změny. Otázkou je o jaké změny vlastně jde? Došlo ke změně jedné formy totalitarismu, která byla z hlediska vládnoucí vrstvy už velmi zastaralá - byla zastarala už v době svého vzniku - do druhé, modernější formy totalitarismu, která se někdy nazývá západní demokracií. Forma se navenek změnila, to, co zůstalo pod tím, je stále stejné. I možnost omezeného podnikání, které vykonalo viditelný zázrak dostupnosti velkého množství zboží na trhu, je ve své okleštěné podobě povolena proto, že umožňuje vládnoucí třídě více utrácet a mít více moci nad produktivní vrstvou státních otroků. Proto podnikání povolují a jen se ji snaží "regulovat". Jakmile jim podnikání bude vadit v dalším omezování práv lidí, znovu je zakáží a ukážou svou pravou tvář. Tato „svoboda“ podnikání nebyla vybojovaná studenty navzdory vládnoucí třídě, ale v jejím zájmu. Dnešní možnost podnikání neplyne z práva osoby na své vlastnictví, ale je pouze dovolena státem. Každý den můžeme zaznamenat tisíce pokusí násilím prosadit osobní názory tím, že předáme svá neexistující práva modle zvaná „většina“. Tento akt je tedy protiprávní, nemůžeme předat právo, které nemáme, někomu jinému. Stát nemá právo brát majetek a životy, protože toto právo nemá ani člověk jako tvor společenský.
František Vilím
Obecný problém nespolečenských institucí
Úvod Mám oblíbený obraz naší společnosti jako nemocné společnosti s nádory a metastázami. Bude jej používat i v tomto článku. Snad některým lidem přiblíží tento problém pomocí přirovnání, které vždy bude kulhat za skutečností.
František Vilím
Jak se připravit na stáří?
Reaguji na některé výkřiky o důchodové reformě. Objevil se např. článek v novinách s cynickými doporučeními pana Škorpíka.
František Vilím
Třetí světová válka
Stále více si zaděláváme na třetí světovou válku. Příznaky jsou stále zjevnější a žel potvrzují, co už jsem napsal dříve.
František Vilím
Volební program kapitalistické strany
TT1. Lidský jedinec je reálná osoba, neboť náleží sám sobě. Osoba je svobodná, pokud náleží sám sobě a nikomu druhému a je svobodná pouze tehdy, pokud je nevinná. Chceme rozhodně obhajovat výlučné vlastnictví každého člověka na své fyzické tělo, identitu a vůli a všechny přírodou dané statky, které začne užívat za pomocí svého těla dříve, než tak učiní jiný. Z tohoto vlastnictví vyplývá jeho právo využívat tyto zdroje dle svého uvážení, pokud tím bez souhlasu nezmění integritu vlastnictví jiného člověka nebo bez souhlasu neomezí kontrolu jiného člověka nad jeho vlastnictvím. Jakmile je jednou nějaký statek poprvé přivlastněn, pak je možné získat k němu vlastnictví pouze prostřednictvím dobrovolného (smluvního) převodu vlastnického titulu z původního vlastníka na vlastníka nového. Opuštěné nevyužívané statky se opět stávají přírodou. Tato práva jsou přirozená, neboť z logiky zákona jako řádu mezi osobami s vlastnostmi jsou určené přírodou. Jakékoliv jejich narušení je žalovatelné ze strany oběti nebo jejího zástupce a bude se řešit v souladu s principem plné odpovědnosti a proporcionality trestu. Jakékoliv nakládání s vlastnictvím vlastního těla, majetkem, vůli a identitou druhého člověka bez jeho předchozího souhlasu je zločinem. Osoba, která provede zločin, je vinna a tedy náleží své oběti a proto není svobodná. Státy, občané, firmy, university a školy, zaměstnavatelé a zaměstnanci, děti, ženy a muži, občané jako aspekty reálných osob nejsou reálné osoby. Jsou to imaginární osoby, které nemají práva. Nejsou svobodné, neboť nenáleží sami sobě. Nemají přirozené vlastnosti, aby mohly být reálnými osobami. Mohou být pouze prostředky reálných osob. Jsou to konstrukty lidské mysli podobně jako pozice figury ve hře. Jako role jsou obsazovány reálnými osobami. Nic ale nebrání, aby jejich roli převzal třeba počítač nebo zvíře. Jsou podřízeny pouze řádu pravidel zvanému např. pozitivní právo nebo legislativa. Není přímá souvislost mezi řádem reálných osob - zákony a mezi řádem pravidel imaginárních osob. Nelze zaměňovat zákonnost a legislativu. Legislativa určuje pravidla mezi rolemi, nikoliv mezi reálnými osobami. Zvířata nejsou ani reálné osoby ani imaginární osoby, protože jim nic přirozeně nenáleží. Proto nemají také žádná práva v řádu mezi osobami. Mohou se stát prostředky, pokud náležejí nějaké osobě. 2. Stejně jako jiní nemáme právo Vám nic nabídnout z neexistujících takzvaných veřejných zdrojů, neboť nechceme jiným konfiskovat majetek pro dosažení našich a Vašich soukromých záměrů, a tím Vám zabraňovat uspokojování Vašich nejnaléhavějších z dosud neuspokojených potřeb. Konfiskací cizího majetku bychom ztratili svou vlastní svobodu. Také nechceme skrytě konfiskovat Váš majetek podporou bank v jejich protiprávní a nezákonné úvěrové expanzi řízené státní centrální bankou.
František Vilím
Miniaturní učebnice ekonomie
Chcete skutečně porozumět ekonomii a už netápat? Pro další studium doporučuji tyto učebnice: Robert P. Murphy: Study Guide to Human ActionRobert P. Murphy: Study Guide of Man, Economy, and State B. Greaves: Free Market Economics: A SyllabusB. Greaves: Free Market Economics: A Basic Reader Robert P. Murphy: Lessons for the Young Economist Zásady ekonomie, které postačují k vysvětlení všech ekonomických jevů:
František Vilím
Fatální ekonomické omyly
Novináři, politici ale i většina lidí včetně lidí "vzdělaných" jako např. ekonomové na školách, v novinách a úřadech či ve firmách neustále staví své názory na společnost s několika základními omyly. Otevřou-li ústa a mluví o solidaritě, nadměrných ziscích, prodej pod (optimální) cenou a tak dále. Nelze je po chvíli hovoru rozlišit od komunistů, socialistů, intervencionalistů a etatistů. A žádně rozumné argumenty neuvedou ve prospěch svých názorů.Abych nemusel pořád dokola formulovat totéž, pokusím se zde popsat, jaké předpoklady jejich úvah jsou chybné.Omyly plynou z neznalosti principů ekonomie. Ty se zřejmě neučí ani v ekonomických školách. Díla, která napsali pánové Jacques Turgot, Destutt de Tracy, Jean-Baptiste Say, John Rae (1796 - 1872), Carl Menger, Eugen von Böhm-Bawerk, Philipp H. Wicksteed, Frank A. Fetter, Ludwig von Mises, Friedrich Hayek a Murray Rothbard a další asi nejsou běžnou četbou ani profesorů vyučující ekonomii a právo. Je to znát na stavu našeho uvažování.
